1. |
Pláně
03:42
|
|||
2. |
Tanvald
03:57
|
|||
Tanvald
Ohlížím se dál, kdo by za to stál.
Jsi má jediná.
Nevím, co bych chtěl, asi tadadá-dá.
V noci sama, za horama, neseš si svý lehký spaní.
V noci sama, za horama, obrazy tvý rozmazaný.
V Tanvaldu vigilie. Noc, že ani nepraská
(myslíš že tohle je real, utíkáš tomu, co není real).
Tebou jsem si jistej od toho dne,
ale nevím, co bych měl, asi tadadá-dá.
Víš, noci jsou stejný.
|
||||
3. |
Omtrajambakanja
00:36
|
|||
4. |
Tebou vlál jsem
03:17
|
|||
Tebou vlál jsem
Vzpomínám, jak plál jsem štěstím
s pocitem, že by to takhle mohlo být snad.
V podkroví přespával jsem,
než sebou doma tebou vlál jsem.
Vzpomínám, jak plál jsem štěstím
s pocitem, že by to takhle mohlo být snad dál.
Věci, co nevnímáš, zas a zas.
Nad ránem od tebe noční tramvají
s vědomím toho, že bych tě pak mohl vidět večer snad
sám,
já čekával jsem dál.
Já čekával jsem, kdy a kdy skončíš,
jedno pivo, pět, kolik let?
Hladovej byl svět.
Tak dál a dál sen nekončí.
Vlaju s tebou i když nevím, jestli tam, kde
v podkroví přespával jsem,
než sebou doma tebou vlál jsem.
|
||||
5. |
Divoké sny Maxipsa Fíka
04:49
|
|||
Divoké sny Maxipsa Fíka
Bojím se toho, co bylo dřív.
Padám do pater dolních,
kde začíná a končí
stíny dávnejch.
Padám do pater dolních,
vím, že tam někde jsi.
Dál držím pevně stisk.
Nepouštíš.
Kdy sis mě vzala, jsem zapomněl
jako, kdy sny začínaj a kdy končí.
Kde začíná končí
stíny nás dvou.
Bojím se toho, co bylo dřív.
Sám jsem toho, co bylo dřív.
Ty nebo já?
Snění je levný, pravda to jindy.
Jindy tě nepoznám.
Padám do pater dolních,
jindy nepoznám stíny nás dvou.
Bojím se toho, co bylo dřív.
|
||||
6. |
Diano
03:43
|
|||
Diano
Diano, o 0 O, to je moje vina.
Diano o 0 O, Diano to ta malina.
Podej mi bong a Fantu,
došly cíga.
Podej mi bong a Fantu,
nejde zapomenout.
Hranice zavřený jako za mlada,
na kempu v Úštěku děti maj hlad.
Po roce textovek konečně spolu a
langoše, Algida pískovej hrad.
Dementní kámoši, pivo a malina.
Přes Míšu Davida neslyším pláč.
Bráníš se slovama, nadávám do kurev,
bráníš se nohama, utíkáš, tma.
Co jsem ti řekl u vody, nevzpomínám.
Co jsem ti řekl u vody, nejde zapomenout.
Ty tančíš sama.
Tady máš bong, tady máš bong.
Dneska se vymrdáme, tady máš bong.
Tady máš bong, tady máš bong.
Saj ten bong, dneska to bude jiné.
Diano dneska to bude jiné.
|
||||
7. |
Kombajny rezaví
05:33
|
|||
Kombajny rezaví
Okolo lesa polednice čeká.
Okolo lesa pole zaoraný.
Svírá tě prach, plachetkou otáčí.
Měsíční prach.
Jak ti chutná vesmír?
Neboj se kombajnů zajíčku malý.
Teče voda, teče vždycky dolů.
Vrstevnice neuhejbá strojům.
Tady byla kdysi alej hlohů,
ptáci tu zpívaly hymny topolům.
Tady byla kdysi alej hlohů,
neboj se zemědělských strojů.
Okolo lesa polednice čeká.
Okolo lesa kombajny rezaví.
|
||||
8. |
Stoupá
06:22
|
|||
Stoupá
Stoupá.
Kousek vedle od cesty,
která vede na hlavní u bejvalý hospody.
Barák, ze kterýho aura divná vycházela
hned za uschlou jabloní,
co kdysi urodila přesně pět jablek jako lidí, co tam žilo.
Nikdy víc nerodila, dusila se výparama lží
a planejch nadějí.
Kousek vedle od cesty,
která vede na hlavní nádraží
a pojedeme kamkoli,
kde stoupá.
Ukažte mi, kde je vlastně směr,
ten, co mi kdysi vyprávěl,
nevím, jestli sem si to nevymyslel.
Ukažte mi, kde je vlastně,
ukažte mi, kde je kamkoli.
Kousek vedle od cesty,
která vede na hlavní u bejvalý hospody.
Silnice se nepřekročí, jenom deset kroků za popelnici.
Vyrostli jsme tady a tak budem respektovat zákony.
Stejně až vyrostou, budou mít všichni svoje hlavy.
|
||||
9. |
Krabičky
04:42
|
|||
Krabičky
Dvakrát, jsme tu dvakrát.
Nevím, kde jsme zapomněli
na to, že spíme dvakrát.
Kudy prosím k nádraží?
Na druhý straně řeky pane.
Na drátě vrány strnuly.
Zítra se probudíme dvakrát.
Jako dým,
mezi dráty elektrický
je to nekonečný, než nás vzbudí.
Slyším tě docela,
ale okolo jsou slova, co moc neznamenaj,
jen se tak otíraj o okraj.
Kudy prosím k nádraží?
Na druhý straně řeky pane.
Na drátě vrány strnuly.
Zítra se probudíme dvakrát.
|
||||
10. |
||||
Bojíš se toho, že zůstaneš
Stíny tvý jsou větší,
než skvrny na zdi.
Stíny tvý jsou větší.
Bojíš se toho, že zůstaneš.
Jak stará bába a ty, vázy proutí uschlý.
Uprostřed pokladů kosti.
Bojíš se toho, že zůstaneš.
Stíny se zas mísí, snad až moc dlouhý.
Snad až moc dlouhý.
Je to jako myslet si, jak moc je to blízký.
Jak to všechno skončí, že to všechno skončí.
Bojíš se toho, že zůstaneš.
|
Poli5 (label) Hlavní město Praha, Czech Republic
Label & recordstore from Czech Republic (Prague, Trojanova 9), Established in 2006
Streaming and Download help
If you like Kam jdeš s tím bigbítem, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp